„Když položím sluchátko, vracím se do svého příběhu.“

„Díky práci na Lince seniorů jsem se naučila prožívat teď a tady. Když jsem na Lince, jsem naplno s člověkem, který volá. A když položím sluchátko, vracím se zase do svého života.

Práci na Lince bych shrnula třemi slovy: smysluplnost, respekt a práce s hlasem. Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy se k těžkému lidskému osudu přidají ještě další překážky. Když do bolesti někdo přisype sůl – lidskou bezohledností nebo bariérami systému. To mě vždycky zlobí.

Sílu mi naopak dávají hovory, ve kterých s volajícím hledáme cestu ven z bezvýchodné situace. Najednou se objeví skulinka – vzpomene si třeba na sousedku nebo kamaráda, kterému může říct o pomoc. To jsou chvíle, které mi vrací víru, že život je dobrý a že dobří lidé pořád jsou. A díky nim věřím, že tady může být hezky.“

Krizová interventka, Linka seniorů

„Každý hovor je jiný a každý člověk potřebuje něco trochu jiného."

„Pracuju jako krizová interventka na Lince seniorů. V práci se opírám o tým a nebojím se říct si o pomoc, protože vím, že sdílení je klíčem k duševní pohodě. Na Lince mě baví rozmanitost a neustálý vývoj – nikdy nevím, kdo se ozve a co budeme společně řešit.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy se nedaří najít cestu, jak volajícímu pomoct. Když mám pocit, že už jsem vyzkoušela všechno, je to těžké.

Pamatuju si i hovor, kdy volající mluvil o sebevraždě a měl připravenou zbraň. Dohodli jsme se, že ji odloží, a když jsem slyšela ránu od trezoru, polekalo mě to. Hovor ale dopadl dobře – našli jsme způsob, jak situaci zlepšit.

Sílu do práce mi dodávají momenty, kdy se lidé po čase ozvou znovu. Řeknou, že jim Linka pomohla a že teď už ví, kam se obrátit, když bude zase těžko. To jsou ty okamžiky, kdy vím, že tahle práce má smysl.“

Krizová interventka, Linka seniorů

„Někdy bych si přála mít kouzelný prsten a zařídit, aby to šlo snadněji.“

„Na práci na Lince seniorů mě nejvíc baví opravdová blízkost, setkávání s lidmi a pocit, že každý hovor může být malým dobrodružstvím. Každý hovor je jiný a nikdy nevím, co se v něm objeví.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy vidím, že systém sociálních služeb nedokáže nabídnout tolik podpory, kolik by si klient zasloužil. Někdy bych si přála mít kouzelný prsten a zařídit, aby to šlo snadněji.

Vzpomínám ale i na povzbudivé hovory. Pamatuju si, že volala paní a začala slovy: Dnes je to pět let od chvíle, kdy jste mi rozmluvili sebevraždu. A já vám chci poděkovat za těch pět nádherných let života. Tyhle momenty mi připomínají, proč má tahle práce tak velký smysl.“

Krizová interventka, Linka seniorů

„Práce na Lince seniorů je nepředvídatelná, pestrá a inspirativní.“

„Baví mě možnost být lidem nablízku, slyšet jejich příběhy a spolu s nimi hledat cestu z těžkých situací.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy už nezbývá žádná další možnost, jak klientovi pomoct. Někdy se dostaneme do stejné bezmoci, v jaké je on sám, a to je hodně těžké.

Vzpomínám si i na hovor, kdy volala paní s rozhodnutím vzít si život. Měla už připravené léky. V průběhu hovoru jsme začaly mluvit o jejím pejskovi, kterého nechtěla nechat samotného. Nakonec jsme se domluvily, že léky spláchne do záchodu.

Mám ale v paměti i hovory, které mi dodávají naději. Jednou volala paní, která se potýkala s fyzickým týráním od manžela. Pomohly jsme jí najít intervenční centrum, kam se mohla obrátit. Pak volala zpátky, že se tam spojila s lidmi, kteří jí vyšli vstříc a domluvili si společné setkání.“

Krizová interventka, Linka seniorů